Magarin šoŋŋâdâhnubástus oro tavveen? Nabai maht tot uáinoo já kulloo? Aanaar Siidast lekkâs cuáŋuimáánust Meccihaldâttâs pyevtittem Nubásmuvvee šoŋŋâdâh – Maggaar lii arktisâš puátteevuotâ? -čáitáldâh, mast taaiđâ já tutkâmuštiätu joteh paldâluvâi.
Šoŋŋâdâhnubástus vaiguttâsah tavveen pajeduvvojeh uáinusân vaigutteijee já stuorrâ čuovâ- já jienâtuojijguin sehe digitallij kuvijguin. Tuojijd láá olášuttám taiđâreh Jussi Kamunen, Harri Kuittinen, Ilkka Paloniemi já Kirsi Mansikka-aho.
Čáitáldâh lii uási raajijd rastaldittee tave-eennâmlii Climate change communication and adaptation in Arctic protected areas (CLAP) -haavâst. Meccihaldâttâs čáitálduv lasseen siämmáá ääigi lekkâseh čáitáldâholesvuođah meid Ruotâ Abiskost já Taažâ Ráissa aalmuglâšmeeci Háldi-uápistemkuávdáást.
”Mij hammijm čáitálduv, mii lekkâs siämmáá ääigi Suomâst, Ruotâst já Taažâst, tondiet ko šoŋŋâdâhnubástus ij addii raajijd. Taat lii vuossâmuš tohe, ko tave luándusuojâlemkuávlui tuáimeeh pyevtitteh oovtâst šoŋŋâdâhnubástus kieđâvuššee čáitáldâholesvuođâ. Taaiđâ lii kuávdáá roolâst: čuovâ- já jienâtyejeh sehe digitalliih mááláámeh hämmejeh áinoošlajâsii já visuallávt vaigutteijee olesvuođâ”, muštâl Meccihaldâttâs virkosmittemkiävtu sierânâsäššitobdee Kirsi Ukkonen.
Taaiđâtuojij lasseen čáitáldâh fáálá tiäđu šoŋŋâdâhnubástusâst sehe vuovijn, moiguin toos puáhtá rahttâttâđ luándusuojâlemkuávluin. Sämisiärváduv uáinu paajeed uáinusân, maht šoŋŋâdâhnubástus lohtâs kulttuurlijd vuoigâdvuođáid, ärbivuáválii tiätun já iäláttâsâi jotkuuvâšvuotân – koččâmuššáid, moh láá tavveen argâ jo tääl.
Tiätu-uásih láá Taažâst já Ruotâst siämmáálágáneh ko Anarist, mut taaiđâtyejeh láá unikeh jieškođe-uv enâmist. Taažâst čäittimnáál lii čuovâ- já jienâtyeji, mii lii Anarist čaittum tyeje uábbityeji. Ruotâst olášuttojeh olgon nelji kuáškánjâš hámásii jieŋâtyeje, moh láá maaŋgâ suddâmmuddoost.
Lasetiäđuh
- Kirsi Ukkonen, Meccihaldâttâs, puh. 0400 479 986. kirsi.ukkonen@metsa.fi
- Climate change communication and adaptation in Arctic protected areas CLAP
- Lasetiäđuh Ruotâ olesvuođâst: Lo Fischer, lo.fischer@lansstyrelsen.se
Lasetiäđuh taiđârijn
- Jussi Kamunen lii maaŋgâpiälásâš čuovâvuávájeijee, kiäst lii noonâ tuáváš čäittee taiđuu, teatter já ooppera piällást. Sun lii vuájudâttâm čuovâ- já videovuáváámân já čuovâtaiđui. Ton lasseen Kamunen tuáimá čäittimteknik já čaittâlemlävditeknik vuávájeijen sehe teatterkonsulttin čäittee taiđuu huksim- já vuáđutivodemhaavâin.
- Tyeje Hiljainen nousu (Joskis pajanem) lii olášuttám Harri Kuittinen. Harri Kuittinen lii kuhesáigásâš jienâvuávájeijee, nuottârähtee já artist.
- Ilkka Paloniemi lii teattertaiđuu maister já čuovâtaiđuu vuávájeijee sehe kuraattor. Suu tyejeh ávhásteleh tahočuováin – neonáin, laserijguin já digitallávt hämmejum čuováin – já totká ton koskâvuođâ ulmui. Paloniemi tyejeh láá čaittum čáitálduvâin já festivalijn Suomâst já olgoenâmijn, já toh láá čoggâšum meid priivaatčuágálduvváid.
- Kirsi Mansikka-aho lii jieš oppâm kovvejeijee. Suu škovlim lii huksimsárgoo, restonom já sämityeje artesan. Mansikka-aho lii porgâm ivveest 1995 ovdâskulij Meccihaldâttâsâst, kost sun tuáimá tääl Luándupalvâlusâi virkosmittemkiävtu äššitobden. Suu pargoh láá il. Piälppáájäävri kirkkopálgá taavluh sehe Lemmee Kollekiäinu já Kiävu luándumeeci uápistemtaavlui koveh.