Eatnama luobadeami ákkat

Eana sihke vuvdojuvvo ja ostojuvvo Meahciráđđehusa doaimmas jahkásaččat. Maŋimuš guovttelogi jagi áigge stáhta eanaopmodaga mearri lea lassánan sullii 450 000 hektárain.

Eanaopmodat lea dál (2017) badjelaš ovcci miljon hektára. Meari lassáneapmi boahtá máŋggaid eará sivaid dihtii. Meahciráđđehussii lea čohkkejuvvon stáhta eanaopmodat, earenoamážit vuovdeopmodat, earet eará Bealuštanfámuin, Luondduriggodatguovddážis ja Senaatti Giddodagain. Lassin lea skáhppojuvvon luonddusuodjalanguovllut njuolga ja sirdojuvvon Meahciráđđehusa hálddašeapmái.

Stáhta giddodatopmodaga luobadeamis ja eanaopmodaga láigoheamis ásahuvvo lágas vuoigatvuođas luobadit stáhta giddodatopmodaga. Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta luobadit dan hálddus lean stáhta oamastan giddodagaid vuovdimiin ja lonuhemiin daid dahje láigohemiin daid, jos dat gávnnahuvvo ekonomalaččat vuogálažžan.

Stáhta giddodatstrategiija linnje mo ja maiguin gáibádusaiguin stáhta giddes opmodaga sáhttá luobadit. Dát linnjemat gusket maiddái Meahciráđđehusa eatnama luobademiid. Strategiija mielde ovdal luobadeami galgá giddodaga ovddidanvejolašvuođaid čielggadit ja vejolašvuođaid mielde maiddái ollašuhttit.

Meahciráđđehus figgá láigohit nu olu go vejolaš čuozáhagaidis earálágan fitnodatdoaibmaávkkástallamii. Meahciráđđehusa láigosoahpamušaid guhkkodat lea čatnagasas soahpamušaid lundui ja láigolačča fitnodatdoibmii dahje geavahanulbmilii. Soahpamušat leat dávjá guhki ja daiguin vuhtiiváldojuvvojit ovdamearkka dihtii hattiid nuppástusat ja vejolaš birasovddasvástádusat.

Giddodatopmodahkii laktásan luobadeamit, láigoheamit ja geavahanvuoigatvuođa luobademiid hattit meroštallojuvvojit fitnodatekonomalaš ákkaid vuođul. Haddemeroštallama ovttalágánvuohta dorvvastuvvo ee. oktasaš rávvagiid vehkiin. Dárbbu mielde čuozáhagaid haddemeroštallamis sáhttá geavahit veahkkin maiddái Meahciráđđehusa olggobealát haddemeroštallan- ja árvvoštallanáššedovdámuša.

Eana- ja meahccedoalloministeriija namahii jagis 2016 Jarmo Ratia čielggadanolmmožin árvvoštallat Lappi turismaguovddážiid ja Meahciráđđehusa gaskasaš eanaláigoheami. Čielggadusa dárbu lei šaddan, go Meahciráđđehusa boares láigosoahpamušat ledje nohkamin ja ođđa soahpamušaid haddemeroštallamis leat leamašan sierraoaivilat.

Ratia evttohii golbma vuogi:

  • Guovlluid heivvolaš hatti árvvoštallamii galggašii geavahit eanet olggobealát áššedovdámuša go árabut.
  • Opmodaga buvttagáibádusa galggašii meroštallat njuovžileappot go dán áigge
  • Meahciráđđehusa rolla guovlluid ovddideaddjin galggašii dahkat čielgasabbon.

Olggobealát haddeárvvoštallamiid geavaheapmi leage lassánan ja Meahciráđđehusa rollas guovlluid ovddideaddjin lea linnjejuvvon Eana- ja meahccedoalloministeriija ja Birasministeriija Meahciráđđehussii addán oamasteaddjipolitihkalaš linnjemiin.

Lassedieđut