Váikkut ja oassálastte

Háliidivččetgo váikkuhit dasa, mo stáhta eatnamiid ja čáziid ávkkástallet? Leatgo dus miela alde áššit, maid háliidivččet muitalit Meahciráđđehussii? Háliidivččetgo bargat luonddusuodjalemiin ovttas minguin?

Meahciráđđehusas min jurdagis lea, ahte buohkat geain lea gaskavuohta eana-, meahcce- ja čáhceguovlluide, gullet min čanusjoavkkuide. Vai bargat min barggu nu bures go vejolaš, mii háliidat gullat čanusjoavkkuideamet  – maiddái du. 

Mis leat máŋggat earálágan váikkuhan-, ovttasbargo- ja oassálastinkanálat, maiguin stuorimus oassi leat bissovaččat ja oassi fidnuid guovdu. Gávnna iežas vuogi váikkuhit!  

Prošeavttat mat leat dál kommenteremis

Luondduriggodatplánen sihke suodjalanguovlluid dikšuma ja geavaheami plánen leat Meahciráđđehusa oassálasti plánenmeannudeamit. Plánat dahkkojuvvojit ovttas čanusjoavkkuiguin 5 – 15 jahkái hávil ja dat stivrejit visot eanangeavaheami gažaldatvuloš guovllus.

Plánaid dahkama doarjjan hábmejuvvojit dávjá riikkavuložiin ja čanasjoavkoovddasteddjiin čoahkkanan guovlluguovdasaš ovttasbargojoavkkut. Guovllus beroštuvvan olbmuid sáhttá bovdet almmolaš dilálašvuođaide ja bargobájiide, ja riikkavuložiid oainnuid čoaggit dávjá maiddái neahttadihtoštemiid bokte.Máhcahagaid ja kommeanttaid sáhttá sáddet plánejeddjiide oppa plánenprošeavtta áigge.

Dárkilut oassálastima dábit gávdnojit prošeavttaid siidduiguin. Dán muttus plánen lea jođus čuovvovaš guovlluin (suomagillii):

Máhcahat vuovdedoalus

Vuovdedoalu doaibmabijuid plánen gullá báikkálaš plánejeddjiide, geaid barggu stivrejit stáhtaoamasteaddji ulbmiliid lassin ságastallan- ja ovttasbargojoavkkuiguin dahkkojuvvon soahpamušat ja linnjemat, vuovdedikšumii ja birrasii laktásan rávvagat ja luondduriggodagaide guoskevaš plánat.

Earálágan ulbmiliid ovttastahttimin Meahciráđđehus guldala riikkavuložiid ja čanusjoavkkuid oainnuid earet eará čanusjoavkodilálašvuođain, neahttadihtoštemiin ja beaivválaš gulahallamiin.

Vuovdedoalu ovttasbargojoavkkut leat čohkkejuvvon ee. Suomussalmii ja Kuhmoi. Daidda gullet gielddaid, giliservošiid, meahccebálvalusfitnodatolbmuid, EBI-guovddáža, Vuovdeguovddáža, álbmotorganisašuvnnaid ja mátkeealáhusfitnodatolbmuid ovddasteaddjit. Joavkkut čoahkkanit Meahciráđđehusa bovdehusas.

Vuovdedollui laktásan máhcahaga sáhttá bidjat vuovdejoavkku ovdaolbmui telefovnna, s-poastta dahje neahttasiidduid máhcahatvuogádaga bokte.

Luonddusuodjaleapmi ja eaktodáhtolašbargu

Suopmelaš luondu dárbbaša ja giitá eaktodáhtolaččaid. Bures boahtin suodjalit luonddu ovttas minguin! Sáhtát oassálastit áitatvuloš šlájaid suodjaleapmái, fuođđo- ja guollenáliid suodjaleapmái, árbevirolašoidnosiid dikšunálbmogasbargguide, álgit álbmotmeahcceristvánhemin dahje almmuhit iežat eaktodáhtolašregistarii.

Retkikompassi – Vánddardeddjiid sosiála media

Retkikompassi lea Meahciráđđehusa sosiála kártabálvalus, gos geavaheaddjit sáhttet juohkit vásáhusaideset luonddus ja geavaheaddjivásihusaid stáhta vánddardanguovlluin.

Retkikompassi piloterejuvvo bárrásiin Evos ja Ruunaas. Mii bovdet buohkaid dáin vánddardanguovlluin lihkadeddjiid geavahit ođđa kártabálvalusa! Mii sávvat máŋggabealat oassálastima, ságastallama ja njuolgat máhcahaga bálvalusas. Geavaheaddjit besset oassálastit Retkikompassi ja vánddardanguovlluid ovddideapmái addimin máhcahaga.

Guhkes áigegaskka ulbmilin lea olahit Retkikompassi guoskat visot Meahciráđđehusa luonddusuodjalan- ja vánddardanguovlluid. Vánddardeaddjit dárbbašit iežas sosiála media, gos ságastallamat vánddardeamis ja dárkilis báikediehtu ovttastuvvet.

Sálašmáhcahat veahkeha meahccebivddu ja guolástusa plánemis

Vána du investerema lundui addimin sálašmáhcahaga. Sálašdieđuid geavahit meahccebivddu ja guolástusa plánemii. Ulbmilin lea fuođđo- ja guollenáliid buoret dikšun ja suvdilis ávkkástallan. Máhcahat veahkeha njuolga máhcahaga addi, go ovdamearkka dihtii gilvimiid sáhttá čuozihit riekta.

Lea dehálaš, ahte sáddet máhcahaga, vaikko it livčče ožžon sállaša ollege.

Sálašdieđuid gieđahallat guolle- ja fuođđodoalu plánenvuogádagaid vehkiin. Guolásteaddji máhcahat manná guolledoalu plánen- ja čuovvunvuogádahkii ja meahcásteaddji máhcahat fuođđodoalu plánen- ja čuovvunvuogádahkii. Máhcahagaid vehkiin guolástus ja meahccebivdu mihttodallojuvvojit sihke ekologalaččat ja sosiálalaččat suvdilis dássái.

Ovttasbargovejolašvuođat luonddumátkeealáhusfitnodatolbmuide

Mii leat čoaggán iežamet diehtobáhka luonddumátkeealáhusfitnodatolbmuide, geat leat beroštuvvan ovttasbarggus ovttas Meahciráđđehusain.

Almmolaš máhcahat

Mii viggat oppa áigge buoridit doaibmamet. Dan dihtii mii atnit árvvus máhcahaga.