Ruvkeáššit stáhta eatnamiin

Meahciráđđehus ii ieš doaimma málbmaohcan- dahje ruvkesuorggis, muhto čielggadat iežamet fitnodatdoaibmavejolašvuođaideamet laktásettiin ruvkeáššiide. Dat sáhttet leat ovdamearkan ruvkke doibmii laktásan earálágan eanageavahansoahpamušat, geađgeávdnasiid fállan ruvkke ráhkadeami ja giddema dárbbuide, biegga- ja beaivvášfámu fidnoovddideami sihke ruvkedoaimma dagahan ekologalaš dahje sosiála kompenserendárbbuid deavdin. 

Ruvkedoaimma mearkkašupmi Suomas 

Ruvkedoaimma investeremat ledje Suomas jagiid 2010-2019 oktiibuot 3,2 miljárdda euro ja málbmaohcama investeremat seammá áigodagas oktiibuot 590 miljon euro. Dáin stuorámus oassi čuozai Davvi-Supmii ja eandalii Lappii. Investeremat suonjardit maiddái stáhta eatnamiidda. 

Ruvkedoaimma investeremat ledje Suomas jagiid 2010-2019 oktiibuot 3,2 miljárdda euro ja málbmaohcama investeremat ledje seammá áigegaskkas oktiibuot  590 miljon euro. Dáin stuorámus oassi čuzii Davvi-Supmii ja eandalii Lappii. Investeremat speadjaluvve maiddái stáhtaeatnamiidda.

Šleađgabiilabuvttadeapmi ja servodaga eará šleđgen lasihit báhtteriid dárbbu oppa áigge. Seammás suvdilisvuođagažaldagaid rolla šaddá ain dehálabbon. EU:a ruoná ovdáneami prográmmas ásahuvvojit vuordámušat dasa, ahte Eurohpás geavahuvvošedje dušše vásttolaččat buvttaduvvon ávdnasat. 

Suomas lea nana rolla EU:a báhtterminerálaid, eandalii koboltta ja nihkkela, árvogollosis, ja Suomas leat  mearkkašahtti dihttomat máŋggain báhtterminerálain. Suopma lea jo Kiinná maŋŋá stuorámus koboltta ovddosdikšu ja EU:a áidna koboltta ráhkadeaddji. Kobolta ja moadde eará suomas buvttaduvvon materiálat gullet EU:a kritihkalaš materiálaid listui. Kritihkalaš materiálaiguin oaivvildat minerálaid, main lea hui stuorra mearkkašupmi EU:a ekonomiijai ja maid oažžumii gullá badjánan riskka. 

Ruvkedoaibma oassin máŋggabealat eanageavaheamis 

Suomas lea máŋggaid metállaid bokte doaibma ja čehppodat suorggi olles árvogollosis, málbmaohcamis metállaid ovddosdikšumii ja teknologiija rádjai. 

Ruovtturiikka ruvkeindustriija doarju metállaid oažžuma, ovddosdikšuma ja fuolahansihkkarvuođa. Lea dehálaš, ahte ealáhusráhkadus livččii guovlluekonomiija dásis nu máŋggabealat go vejolaš ja ahte eará ealáhushámiid sáhtašii hárjehit ovttas. 

Min doaibman lea figgat heivehit earálágan eanageavahanhámiid oktii stáhta eatnamiin. Háliidat bealisteamet dahkat vejolažžan guvllolaččat olu barggu addán ruvkkiid oktiiheiveheami eará eanageavahanhámiiguin sihke váldit vuhtii fuolahansihkkarvuhtii, luondduváriide ja guovlluid geavaheapmái laktásan dárbbuid. 

Fuolla birrasis lea goittotge áddehahtti. Dan dihtii vihkkedallat dárkilit earálágan birasváikkuhusaid ja váikkuhusaid luonddu máŋggahámatvuhtii, go addit cealkámušaid ee. ruvkelohpeohcamušaide, birasváikkuhusaid árvvoštallamiidda, biras- ja čáhcedoallolohpeohcamušaide ja ruvkelávaide. 

Málbmaohcamii dárbbaša lobi Tukesis 

Málbmaohcanhektáraid mearri ja garrasit lassáneamen eandalii Lappi guovllus. Málbmaohcan stáhta eatnamiin gáibida málbmaohcanlobi Dorvvolašvuođa- ja kemikáladoaimmahagas (Tukes). Tukes bivdá áššis Meahciráđđehusa cealkámuša. Meahciráđđehus addá jahkásaččat čuđiid málbmaohcamii laktásan cealkámušaid. Cealkámušain váldojit viidát vuhtii earálágan eanageavaheami dárbbut. Meahciráđđehus mieđiha eanaoamasteaddjilobiid dušše hui hárve spiehkastatdáhpáhusain. 

Maiddái golledoidimii stáhta oamastan eatnamin dárbbašuvvo Tukesa mieđihan lohpi. Priváhta oamasteamis lean eatnamis golledoidimii reahkká eanaoamasteaddji lohpi. 

Ávkkálaš lassidieđut 

• Málbmaohcan stáhta eatnamiin (tukes.fi, suomagillii) 
• Rávvagat ruvkelága čuvvon buhtadusaid máksimii (kaivannaiset.fi, suomagillii) 
• Suoma minerálastrategiija (tem.fi, suomagillii) 
• Eurohpá kommišuvdna: Kritihkalaš ávdnasat (ec.europa.eu) (siidu lea eŋgelasgielat) 
• Fuolahansihkkarvuođaguovddáža Kritihkalaš materiálat -siiddut (kriittisetmateriaalit.fi, suomagillii) 
• Ruvke- ja dihttonkárttat (gtk.fi)

Áššehasbálvalusa oktavuođaolbmot 

Jenni veahkeha du ruvkkiide laktásan áššiin, Pasi málbmaohcamii ja golledoidimii laktásan gažaldagain. Luonddusuodjalanguovlluin doaimmadettiin du oktavuođaolmmoš lea Liinu.