Ruvkedoaibma

Meahciráđđehusa hálddašan eatnamiidda sajuštuvvet dahje rádjašuvvet máŋggat ruvkket ja ruvkefidnut eandalii Davvi-Suomas. Meahciráđđehus ii mieđit ruvkkiide laktásan lobiid, muhto vástidat ruvkeáššiin stáhta eana- ja čáhceguovlluid ovddugohcimis ja ná addit cealkámušaid málbmaohcama ja ruvkedoaimma váikkuhusain stáhta eatnamiidda. Lassin háliidat leat luohtehahtti ovttasbargoguoibmi málbmaohcan- ja ruvkefitnodagaide ja doaibmat Suoma láhkaásaheami ja minerálapolitihka mielde.

Meahciráđđehus ii ieš doaimma málbmaohcan- dahje ruvkesuorggis, muhto čielggadat iežamet fitnodatdoaibmavejolašvuođaideamet laktásettiin ruvkeáššiide. Dat sáhttet leat ovdamearkan ruvkke doibmii laktásan earálágan eanageavahansoahpamušat, geađgeávdnasiid fállán ruvkke ráhkadeami ja giddema dárbbuide, bieggafámu huksema sihke ruvkedoaimma dagahan ekologalaš dahje sosiála kompenserendárbbuid deavdin. 

Ruvkedoibmii stuorra dárbu 

Ruvkedoaimma investeremat ledje Suomas jagiid 2010-2019 oktiibuot 3,2 miljárdda euro ja málbmaohcama investeremat seammá áigodagas oktiibuot 590 miljon euro. Dáin stuorámus oassi čuozai Davvi-Supmii ja eandalii Lappii. Investeremat suonjardit maiddái stáhta eatnamiidda. 

Suoma minerálastrategiija

Jagi 2010 gárvvásmuvvan minerálastrategiijas meroštallo višuvdna jahkái 2050: 

“Suopma lea minerálaid suvdilis ávkkástallama globála ovdavázzi, ja minerálasuorgi lea okta álbmotekonomiijamet doarjjačuolddain.” 

Minerálapolitihkas bargo- ja ealáhusministeriija mihttomearit leat ávnnasfuolahusa dorvvasteapmi, našuvnnalaš resurssaid suvdilis ávkkástallan, buorre riikkaidgaskasaš gilvvohallannákca, Suoma sierra guovlluid ealaskasvuođa doarjun ja luondduváriid vásttolaš ávkkástallan. 

Šleađgabiilabuvttadeapmi ja servodaga eará šleđgen lasihit báhtteriid dárbbu oppa áigge. Seammás gierdavašvuođagažaldagaid rolla šaddá ain dehálabbon. EU.a ruoná ovdáneami prográmmas ásahuvvojit vuordámušat dasa, ahte Eurohpás geavahuvvošedje dušše vásttolaččat buvttaduvvon ávdnasat. 

EU-guovllu stuorámus dovdojuvvon báhtterminerálaresurssat leat Suomas. Suopma lea jo Kiinná maŋŋá stuorámus riggudahtton koboltta fievrredeaddji. Kobolta ja moadde eará suomas buvttaduvvon metálla gullet EU:a kritihkalaš metállaid listui. Kritihkalaš minerálaid listu sisttisdoallá daid minerálaid, main lea hui stuorra mearkkašupmi EU:a ekonomiijai ja oažžun sisttisdoallá alla riskka. 

Leat mielde dahkamin vásttolaš suopmelaš ruvkekultuvrra 

Suopma lea maiddái dakko bokte hárvenaš ruvkeriika, ahte mis lea máŋggaid metállaid bokte fuopmášahtti doaibma ja čehppodat suorggi olles árvogollosis, málbmaohcamis metállaid válmmašteapmái ja teknologiija rádjai. 

Ruovtturiikka ruvkeindustriija buktá fuolahansihkkarvuođa metállaráhkadeapmái ja servodaga dáfus vealtameahttun metállaid ávkkástallamii. Lea dehálaš, ahte ealáhusráhkadus livččii guovlluekonomiija dásis nu máŋggabealat go vejolaš ja ahte eará ealáhushámiid sáhtašii hárjehit ovttas. 

Min doaibman lea figgat heivehit earálágan eanageavahanhámiid oktii stáhta eatnamiin. Háliidat bealisteamet dahkat vejolažžan guvllolaččat olu barggu addán ruvkkiid suvdilis doaimma ja veahkehit dálkkádatrievdama goahcama ja Suoma fuolahansihkkarvuođas fuolaheami. 

Fuolla birrasis lea goittotge áddehahtti. Dan dihtii vihkkedallat dárkilit earálágan birasváikkuhusaid ja váikkuhusaid luonddu máŋggahámatvuhtii, go addit cealkámušaid ee. ruvkelohpeohcamušaide, birasváikkuhusaid árvvoštallamiidda, biras- ja čáhcedoallolohpeohcamušaide ja ruvkelávaide. 

Searvat suvdilis Ruvkedoaimma fierpmádahkii 

Searvvaimet jagi 2019 Suvdilis ruvkedoaimma fierpmádahkii, mii ovddida Supmii konkrehta doaibmamálliid, čovdosiid ja geavadagaid vásttolut ja suvdilut ruvkedoaimma ja málbmaohcama proseassaid buorideapmin. 

Fierpmádaga ja Meahciráđđehus oktasaš mihttomearrin lea, ahte Suopma ovdána suvdilis ruvkedoaimma ovdavázziriikan, gos suorgi váldá vuhtii luondduárvvuid, kultuvrralaš ja sosiála doaibmabirrasa ja eará ealáhusaid. 

Fierpmádagas leat mielde ruvkeindustriija ja gielddaid lassin Bálgosiid ovttastus, Suoma luonddusuodjalanlihttu ja WWF. 

Málbmaohcamii dárbbaša lobi Tukesis 

Málbmaohcanhektáraid mearri ja garrasit lassáneamen eandalii Lappi guovllus. Málbmaohcan stáhta eatnamiin gáibida málbmaohcanlobi Dorvvolašvuođa- ja kemikáladoaimmahagas (Tukes). Tukes bivdá áššis Meahciráđđehusa cealkámuša. Meahciráđđehus addá jahkásaččat čuđiid málbmaohcamii laktásan cealkámušaid. Cealkámušain váldojit viidát vuhtii earálágan eanageavaheami dárbbut. Meahciráđđehus mieđiha eanaoamasteaddjilobiid dušše hui hárve spiehkastatdáhpáhusain. 

Maiddái golledoidimii stáhta oamastan eatnamin dárbbašuvvo Tukesa mieđihan lohpi. Priváhta oamasteamis lean eatnamis golledoidimii reahkká eanaoamasteaddji lohpi. 

Ávkkálaš lassidieđut 

Áššehasbálvalusa oktavuođaolbmot 

Jenni Hasa

Rogganávnnasáššedovdi

Meahciráđđehus Giddodatovdáneapmi
PL 8016 (Ounasjoentie 6)
96101 Rovaniemi

Puh. 0206394030

Mika Hytönen

Rogganávnnasoaivámuš

Meahciráđđehus Giddodatovdáneapmi
PL 81 (Veteraanikatu 5)
90101 Oulu

Puh. 0206396648