Almmolaš čáhceguovllut

Meahciráđđehusa hálddašeapmái gullet sulaid 610 000 hektára čáhceguovllut jávrriin ja sulaid 2,8 miljon hektára mearraguovllut, badjel bealli Suoma guovllučáziin.

Meahciráđđehusa rolla čáhceguovlluin 

Čáhceguovlluid ávkkástallama dáfus lea fuopmášahtti, leago čáhceguovlu almmolaš čáhceguovlu vai priváhta čáhci. Almmolaš čáhceguovllut oktan botniin leat Suoma stáhta opmodagat vuhtii válddekeahttá Ålándda eanagottis leat čáhceguovlluid, mat leat eanagotti opmodagat. Muhtun speihkastagaid vuhtii válddekeahttá buot Nannan-Suoma almmolaš čáhceguovllut leat Meahciráđđehusa hálddašeamis.

Almmolaš čáhceguovllut leat Suoma guovločázit ja stuorra jávrriid fávllit. Stuorra jávrriid fávllit leat dat, mat leat guhkkodagas ja govdodagas dafus badjel gávcci kilomehtera. Almmolaš čáhceguovlluin sáhttet leat maiddái muhtun sullot.

Meahciráđđehusa rollan almmolaš čáhceguovlluin lea dikšut oamasteaddji doaimmaid giddodatáššiin. Guovlluid hálddašeaddjin hárjehat meahccebearráigeahču almmolaš čáhceguovlluin ja mearraguovlluid almmolaščáhceguovlluin mieđihat lobiid luossamerddiide. Muđuid guolle- ja meahccebivdu lea doppe eanaš friddja. Meahciráđđehus čielggada maiddái almmolaš čáhceguovlluid heivvolašvuođa čáhcegilvimii, bieggafápmopárkan dahje mearrageađgeávdnasiid roggamii. Dán barggus guovddážin leat kártemiid bohtosat, maid leat dahkan čázevuole luonddus.

Meahciráđđehusa hálddus leat lassin priváhtačázit ja ossosat priváhta osolašgottiid oamastan čáhceguovlluin sisčáziin ja mearraguovllus. Daidda guoská seammá láhkaásaheapmi go priváhta olbmuid dahje servošiid oamastan čáhceguovlluin. MIn hálddašan priváhtačáziin leat lustaguovlleguovllut ja vástidat doppege čáhceguovlluid suodjaleamis.

Dahkat viidát čáhceguovlluin mearra- ja čáhceluonddu kártemiid maiddái oassái min hálddašan čáhceguovlluid olggobealde. Min kártemiid bohtosiid ávkkástallat sierra doaimmaid, dego bieggafámu ja čáhcegilvima sajuštanplánemis ja maiddái ovdamearkan virgeoapmahaččaid lohpeeavttuid meroštallamis mearraguovllus.

Máŋggaide sierralágan luonddusuodjalanguovlluide gullet čázit. Mearraguovlluide vuođđuduvvon álbmotmeahcit leat vihtta: Nuortabeale Suomaluovtta, Tammisaari suologuovllu, Suolomeara, Fávlemeara ja Mearrabađa álbmotmeahcit. Oassi Suolomeara ja Mearrabađa álbmotmehciid ráddjemiid siste lean stáhta oamastan čázis lea almmolaš čáhci.

Stuorámus oassi lea stáhta almmolaš čáhceguovlu, muhto maiddái máŋgga earálágan luonddusuodjalanguovlluide gullet čázit. Mearraguovlluide vuođđuduvvon álbmotmeahcit leat vihtta: Nuorttabeale Suomaluovtta, Tammisaari suologuovllu, Suologuovlomeara, Čielgemeara ja Mearrabađa álbmotmeahcit. 

Vástidat maiddái mearra- ja čáhceluonddu kártemis ja suodjaleamis ja bajásdoallat áhpásmuhttinguolástanguovlluid. 

Guovločázit šaddet siskkobeale ja olggobeale guovločáziin. Olggobeale guovločázit gohčodat maiddái guovlomearran. 

Lassin čielggadat, gávdnojitgo mearraguovlluin čáhcegilvimii heivvolaš guovllut ja láigohat guollešaddadeapmái heivvolaš guovllut fitnodagaide. 

Lassidieđut barggusteamet čáziiguin