Meahciráđđehus evttoha, ahte báhčinvearjjuiguin hárjehuvvon meahcásteapmi ráddjejuvvošii almmolaš dorvvolašvuođa ovttanuppelot hui bivnnuhis vánddardančuozáhaga oasseguovllus. Ráddjehusaid eai oza oppalaš suodjalanguovlluide, muhto daid ealaskeamos osiide. Oasis guovllus leamašan meahcástanráddjehusat jo árabut. Meahciráđđehus atná davveoasis Suoma gieldda olbmuid ML8§:s oaivvilduvvon vuoigatvuođa meahcástit stáhta eatnamiin hui dehálažžan, man sivas ráddjehusat leat guovllus hui rájálaččat. Guovlluhálddahusdoaimmahagat dahket mearrádusaid áššis. Dan lassin, ahte Meahciráđđehus evttoha om. ráddjehusaid meahcásteapmái, Meahciráđđehus lea čielggadusastis guorahallan meahcástandorvvolašvuođa ollislaččat.
Meahciráđđehus mearridii dahkat čielggadusa meahcástandorvvolašvuođas suodjalanguovlluin loahppajagis 2020. Sivvan lei Urho Kekkonen álbmotmeahci meahccelágan guovllus čakčat 2020 dáhpáhuvvan tragihkalaš meahcástanlihkohisvuohta, muhto maiddái álbmotmehciid ja eará bivnnuhis vánddardančuozáhagaid galledeaddjimearit, mat leat šaddan guovttegeardásažžan 10 jagi áigge. Ealaskas vánddardančuozáhagaid vásttolaš divššárin Meahciráđđehus mearridii buktit iežas oainnuidis evttohussan, mainna ovddidat guovlluid meahcástandorvvolašvuođa mearkkašahtti láhkai nuppástuvvan dilis. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat ja Fuođđobálvalusat dahke čielggadeami ovttasbargguin.Čielggadeamis giddejuvvo fuopmášupmi maiddái eará meahcástandorvvolašvuođa lasihan doaimmaide, omd meahcásteaddjiide fállojuvvon báikedieđu ovddideapmái ja beavttálmahtton gulahallamii.
Ráddjehusevttohusat dušše hui smávva guovlluide
Meahcástanráddjehusaid evttohat čavga ráddjejuvvon guovlun ovttanuppelogi davvisuopmelaš suodjalan- dahje vánddardanguovllu muhtun beaivevánddardančuozáhagaide, mat leat turismaguovddážiid, čoahkkebáikkiid ja daid lagasguovlluid njuolggo lagasvuođas. dain njeallje leat Lappis ja loahpat Davvebađaeatnamis ja Kainuus.
Raportta sáme- ja ruoŧagielat jorgalusat gárvánit guovtti vahku siste.
Joatkkaválmmaštallamiin guovlluhálddahusdoaimmahagat oassálastet sierra beliid aitosaš mearrádusain vástidan virgeoapmahažžan. Meahcástanlága mielde guovlluhálddahusdoaimmahagat sáhttet addit ráddjehusaid viđa jagi mearreáigái háválassii. Meahciráđđehus lea jo buktán ovdan evttohushápmosiid eanaš osiide báikkálaš fuođđodikšunservviin.
Lappi, Koillismaa ja Kainuu máttabeale guovlluide meahcásteapmi lea vuolggasajis eanaš gildojuvvon luonddusuodjalanguovlluin, ja daidda sierra vihkkehallojuvvon meahcástanvuoigatvuođat leat mearriduvvon guovlluid vuođđudettiin. Dán čielggadusa gárvvisteami oktavuođas Meahciráđđehus lea čielggadan maiddái buot máttabeale luonddusuodjalanguovlluid meahcástanordnemiid, iige dál leat ágga dahkat daidda ođđa meahcástanráddjehusaid.
Meahciráđđehus ovdanbuktá, ahte evttohusa birii gullevaš ráddjehusguovlluin livččii goittotge lobálaš ee. ealgga vuojiheapmi maiddái beatnagiin ja smávvaspiriid bivdu rihtáin ja ruvddiiguin.
Dieđu lasihemiin ja buoret rávvagiin lea stuorra mearkkašupmi
Meahcásteaddjit vástidit álo meahccebivddu dorvvolašvuođas. Dorvvolašvuođa sáhttá goittotge lasihit nu, ahte meahcásteaddjiin lea anus doarvái diehtu guovlluin, gos eará luonddus lihkadeaddjit leat earenoamáš olu. Dili sáhttá buoridit ovttasbargguin Meahciráđđehusain, fuođđohálddahusain, meahcástanorganisašuvnnaiguin ja meahcásteaddjiide gávppálaš báikediehtobálvalusaid fállan doaibmiiguin.
Meahciráđđehus háliida maiddái rahpasit ja ain buorebut gulahallat meahcásteamis lágalaš ávkkástallanhápmin daid suodjalanguovlluin, gos dat lea lobálaš. Ná vánddardeaddjiid deaivvadeamit meahcásteaddjiiguin eai boađe fáhkkestaga.
Gulahallama ja alladási báikedieđu fállama lassin dorvvolašvuođa sáhttá buoridit máŋggain eará vugiiguin: Meahcásteaddjit sáhtašedje dieđihit ee. geaidnoguoraoahpistemiiguin jođus lean searvebivdduin dálážage eanet guovlluin, gos leat olu eará lihkadeaddjit. Dálá ivdnásat olgolihkadanbiktasiid treanda veahkeha luonddus lihkadeaddjiid dorvvolašvuođa máŋggain vugiiguin, maiddái ee. láhppondilis.
Lassedieđut:
Guovlluhoavda (Lappi luonddubálvalusat) Jyrki Tolonen, čielggadanbargojoavkku sátnejođiheaddji, 020 564 7640. Fuođđodoallooaivámuš (Nuortabađaeana-Kainuu) Erkki Turtinen, 020 639 6616. Šleađgapoasttat leat hámis ovdanamma.sohkanamma@metsa.fi
- Meahciráđđehus meahcástandorvvolašvuohta: Metsähallituksen metsästysturvallisuusselvitys (julkaisut.metsa.fi). Raportta sáme- ja ruoŧagielat jorgalusat gárvánit guovtti vahku siste.