Meahccejohtalus golmma davimus gielddas -gažadeapmi
Meahciráđđehus lea vuolggahan čielggadeami meahccejohtalusas golmma davimus gieldda (Eanodat, Anár ja Ohcejohka) guovllus. Čielggadeami ulbmil lea kártet mohtorgielkávuodjima ja meahccejohtalusa eará vejolaš hehttehusaid, buoridit dorvvolašvuođa ja dovdát daid dárbbuid, maidda dáláš láhkaásaheapmi ja lohpegeavadagat eai vástit.
Háliidit nannet áddejumi sámekultuvrras ja eamiálbmotrivttiin – Meahciráđđehus almmustahtii neahttakurssa stáhta bargiide
Meahciráđđehus lea ráhkadan iežas bargovehkii neahttakursa, mii nanne máhtu áššiide, mat laktásit sámekultuvrii ja eamiálbmotrivttiide. Kurssa sáhttet čađahit dál buohkat, geat barget stáhtas ja dan virgedoaimmahagain, digitála oahppobirrasis, eOppivas.
Meahciráđđehus ovddida dálkkádatprográmmainis čitnaneutrála Suoma – čavge čitnarájuide guoski mihttomearis
Meahciráđđehus doarju doaimmaidis bokte mihttomeari, man mielde Suopma lea čitnaneutrála jagi 2035. Stáhta vuovddit leat mearkkašahtti čitnanjiellu ja čitnarádju, ja bieggafámu fidnoovddideami bokte ovddiduvvo ođasmuvvi energiija buvttadeapmi.
Boares ja luondduviđá vuvddiid inventeren 2024–2026
Suopma lea EU biodiversiteahttastrategiijas čatnasan suodjalit boares ja luondduviđá vuvddiid. Stáhta eatnamiid oasil Meahciráđđehusas lea ovddasvástádus namuhuvvon vuvddiid inventeremis. Inventerema ulbmilin lea identifiseret ja suodjalit EU-komišuvnna meroštallama sihke álbmotlaš kritearaid mielde boares ja luondduviđá vuovddit.
Sápmelaččaid ruovttuguovllu luondduriggodatplána 2022–2027
Luondduriggodatplána stivre Meahciráđđehusa doaimma sámiid ruovttuguovllus jagiid 2022-2027. Luondduriggodatplánen lea stáhta oamastan eana- ja čáhceguovlluid guhkes áigegaskka suvdilis ávkkástallama plánen. Sámiid ruovttuguovllu luondduriggodatplána gárvvistuvvui lávga ovttasbarggus Meahciráđđehusa áššehasain, guimmiin ja čanusjoavkkuin čohkkejuvvon ovttasbargojoavkkuin, sámedikkiin ja nuortalaččaid siidačoahkkimiin.