Kulturárbi

Oinnoleamos oassi kulturárbbis stáhta eatnamiin leat boares ráhkadusat ja dološbázahusas. Meahciráđđehus bajásdoallá maiddái ráhkadusaid ja kulturbirrasiid dikšumii laktásan árbedáidduid ja muitala báikkiid historjjás.

Stuorámus ovttaskas stáhta eana- ja čáhceopmodaga hálddašeaddjin leat ovddasvástádusas nu Aulanko ja Bállásduoddara álbmoteanadagas go meahccefávttatoarppas ja čuovgavistesulluin, geađgeáigge báktesárgosiin ja boares bigálusáiddiin. 

Čuozáhagat leat juogo ovttaskas ráhkadusat dahje dološbázahasat dahje máŋgga čuozáhaga oppalašvuođat dego šilljobiret ja eará kulturbirrasat. Muhtun čuozáhagat laktásit Meahciráđđehusa iežas historjái, lagamustá vuovdedollui. 

Historjá oidno eanadagas 

Luonddus seilon dološbázahasat leat divrras dieđut ovdahistorjjálaš áiggis dahje muitomearkkat historjjálaš dáhpáhusain: bálvvosbáikkit ja bivdovuogádagat, bihkkahávddit ja vistebázahasat, rádjegeađggit ja ladnit. 

Dološbázahasaid lassin eanadagas oidnojit maiddái jo ovdahistorjjá áigge álgán nuppástusat: vuvddiid njáskan boaldinbealdun ja šibitguohtumin sihke boares johtin- ja rihtamáđijat. 

Boares eanadoalu, čuohpahagaid boaldima ja boazodoalu hábmen árbeeanadagat dego šilljobiret, guohtumat ja niittut leat Suoma máŋggahámálamosat muhto maiddái áittavullosaččamus luonddutiippat. Daid šládjavalljivuohta lea šaddan olbmo doaimma ja šibitguođoheami čuovvumuššan ja seammá doaimmat daid seailluhit. 

Meahciráđđehusa iežas áigásašdoaibma lea dahkan ee. meahccefáktadáluid ja kruvnnavuovdetoarppaid kulturbirrasiid ja muorračuohppanbargoeatnamiid ráhkadusjoavkkuid. 

Čáziid kulturárbi 

Nuortamearra lea riikkaidgaskasaččat áidnalunddot kulturárbbi árdnavuorká. Nuortameara čázis, mas lea unnán sálti, leat seilon mearajohtima ráhkadusat ja fanasráđut gaskaáigge rájes ja Meahciráđđehusa hálddašan čáziin daid dovdat máŋggaid logiid. Badjel 100-jahkásaš fanasráđut leat dološmuitolága mielde ráfáidahtton dološmuittut. Sisčáziid kulturárbi leat ee. golgadanrusttegat ja guollebivdobuođut dahje čáhcegierraga badjáneami mielde čáze vuollái báhcán ovdahistorjjálaš ássansajit. 

Gáttiin ja lávttasbáikkiin leat valjit luottat dološ ássamis, ealáhusain ja johtalusas. Riikkaidgaskasaš Ramsar-lávttasbáikkiid suodjalansoahpamuša Suoma guovlluin leat badjel 2 400 arkeologalaš čuozáhaga geađgeáigge ássansajiin 1900-logu álggu niitoláđuide. Máŋggat čuozáhagat laktásit guolástussii, dego guollebarttat ja gádnon fanasráđut 

Vástomet kulturárbbi gáhttemis 

Meahciráđđehusas lea lágasásahuvvon geatnegasvuohta gáhttet háldosis lean kulturopmodaga ja dorvvastit sámekultuvrra hárjeheami eavttuid sámiid ruovttuguovllus. Máŋggaid álbmotmehciid vuođđudannjuolggadusaide gullá luonddu suodjaleami lassin kulturárbbi vuhtii váldin. 

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat dikšu dološbázahasaid ja árvvolaš ráhkadusaid museavirgeoapmahačča rávvagiid mielde. Eaktodáhtolaččaid vehkiin ja priváhta šibitdoalliid guoibmin dikšut jahkásaččat sulaid vihtta duhát hektára árbeeanadagaid. 

Historjá ja ealli árbevierru geasuhit maiddái vánddardančuozáhagaid galledeaddjiid. Kulturárbái sáhttá oahpásmuvvat báikki alde, luondduguovddážiin ja min neahttasiidduin. Galledeaddjit leat bures boahtán vaikkoba oassálastit árbedálu dáhpáhusaide dahje ohcat vahkkui sávzaguođoheaddjin 

Lassidieđut