Skálžu (“johkabearalskálžu”) lea hui áittavuloš šládja, man suodjaleamis Meahciráđđehusas lea dehálaš rolla. Buhtes čáziin loaktán skálžu lea čoavddašládja, mii jávkkadettiin čázádagain doalvvošii mielddis maiddái máŋga eará šlája.
Meahciráđđehusa dahkan meahccekártemiin gávdnojedje dán gease olahusmearri skálžojogat. Kártemiin ohce ođđa populašuvnnaid jo árabut dovddus skálžočáziin ja maiddái áibbas ođđa skálžojogaid.
Meahccebargit bukče čađa oktiibuot 82 ádjaga, main 12 ádjagis gávdnojedje skálžžut. Oassi náliin leat lassánannávccalaččat ja oktagasaid máŋggabealat sturrodatjuohkášumi vuođul eallinfámolaččat. Máŋggain guovlluin skálžonáli eai goittotge sáhtte klassifiseret eallinfámolažžan.
Okta mearkkašahtti skálžodihtton gávdnui Deanu čázádagas, mas dán ovdal leat dovdan dušše ovtta stuorát populašuvnna. Ovtta jogas ledje moattelogi mehtera mátkkis duháhat skálžžut.
– Boađus čájeha dan, man hejot mis Suomas dovdet dán áittavuloš šlája dihttoma. Vihkkehallamiin ja kártii vuođđuduvvan duogášbargguin dáid ođđa populašuvnnaid lea vel vejolaš gávdnat ja daid galgá váldit vuhtii sihke čáziid- ja eanageavaheamisge, muitala prošeaktaoaivámuš Heikki Erkinaro Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.
Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat vástida skálžžu suodjaleamis stáhta čáhceguovlluin ja eará sajis Suomas.
Čáziideamet buhtisteaddji
Deanu gávnnus lea Suoma davimus ja Lappi mannan dán gease skálžodihtton. Skálžu lea mearka buhtes čázis, go dat suođaha 50 lihttera jándora áigge biebmu háhkama olis. Duhát skálžžu suođahit 50 000 lihtter čázi ja 100 000 skálžžu 5 miljon lihttera jándoris.
Skálžžut sáhttet leat buhtes luonddudili jogas juobe 1000 skálžžu njealjehasmehteris. Sáhka lea beaktilis čáhcebuhtisteaddjis. Skálžu leage čoavddašládja, mii seammás dahke earenoamáš eallinbirrasa eará ealániidda. Jus čoavddašládja jávká ekosystemas, jávket dan mielde maiddái máŋga earáge šlája.
– Go čázis leat skálžžut, čázi sáhttá juhkat vuoššakeahttá. Dálkkádatnuppástusa dáfus sáhttit smiehttat, man galle čázádaga mis leat, main ii leat juhkangelbbolaš čáhci. Álgoálggus buot Suoma jogain lea sáhttán juhkat čázi, muitala Luonddubálvalusaid sierraplánejeaddji Sakari Kankaanpää.
Skálžu dárbbaša eallimii dápmohiid ja luosaid, buođut estet vádjoleami
Skálžu lea sorjavaš dápmohis ja luosas, go dat dárbbaša daid gaskaisidin eallima álgojagiin. Njiŋŋálas skálžu cirgala čáhcái miljovnnaid suovssaid, mat darvánit dápmoha ja luosa suovdái. Doppe suoksá eallá sulaid jagi, ovdalgo luoitila iežas joga bodnái. Maiddái isitguolli ávkašuvvá skálžžus, go dan dihtii guoli vuostálastinnákca buorrána.
– Mis leat hui heajos dilis skálžonálit mat dárbbašit Atlántta luosa. Dát leat genaárbbis dáfus áidnalunddogat, Erkinaro muitala.
Buođut ja eará čázádagaid goargŋuneastaga hehttejit dahje estet dávjá oalát luosa ja dápmoha vádjoleami, mii váikkuha bealistis vahátlaččat skálžžu lassáneapmái.
Muhtun dál skálžonáliid, mat eai bastte lassánit, leat dál álgán ealáskahttit skálžžu suoksamuttu ja gaskaisitguolleveajehiid álddisšaddademiin.
Vuosttasveahkkin adnojuvvon lágádusšaddadeami álgobohtosat leat roahkasmahttit. Konkrehta suodjalandoaimmaid viidásut váikkuheaddjivuohta gáibida goittotge maiddái skálžžu ja luosa ja dápmoha buorrin dahkkon eallinbirasdivvumiid.